Příběh yixingské konve.
Zi Sha Cha Hu, konev z purpurového písku… Unikátní nástroj na přípravu čaje. Jaký je tedy jeho příběh?
V době dynastie Qin, pár století před naším letopočtem město Yixing již bylo velkým a velmi známým střediskem keramické výroby. Fang Li, přezdívaný Tao Zhu Gong (kníže červené keramiky), tu založil dílny a organizoval masovou keramickou výrobu. Není úplně jisté, zda tato keramika může být plně označována jako Zi Sha. Veškerá výroba předtím totiž spíš připomínala keramiku dob státu Yue (více kaolinová než hliněná). Takže období dynastie Qin a následujících několik století pokládáme spíš za období přechodné, ve kterém se vytvářejí nové způsoby výroby keramiky…
Během prvního tisíciletí našeho letopočtu je keramika z Zi Sha vyráběna pravděpodobně jen podomácku nebo v malých dílnách a je určena hlavně obyčejným lidem. V Číně musela prodělat dlouhou cestu než se dostala do vyšších vrstev a byla jimi oblíbena. Zmínky o „purpurových vázach“ najdeme v básních Ouyang Xiu a Mei Yaochena. Tyto básníci žili v době dynastie Song a jejích zmínky jsou důkazem toho, že Zi Sha už byla rozšířená v té době i mezi „smetánkou“. Také to svědčí o vysoké umělecké úrovni těchto předmětů.
A co keramika čajová? V červenci 1976, nedaleko od Ding Shu, v okolí Yang Jiao Shanu byla objevena 
stará dračí pec. A vedle ní jáma s „výrobním odpadem“, hluboká asi 10 metrů. Ve spodních vrstvách spolu s cihlami (jejichž věk byl odhadnut podle nápisů na nich na období 1131-1162) byly nalezeny rovněž fragmenty konviček. Samotná dračí pec byla postavena nejpozději v době Severní dynastie Song. Kvalita a zpracování těchto nalezených konviček dokládá, že výrobní postupy čajové keramiky v té době byly pořád ještě na nízké úrovni. Konve na sobě mají totiž četné vady a přepálená místa (hrubé přímé vypálení dřevem). U dvou konviček se dochovala i víčka, jedna má na uchu díru na jeho přívazování.
Dalším svědectvím je citát jistého Kaixi Zhou, který tvrdí, že koupil konev od učence Jižní dynastie Song Qingyina. Táto konev měla i kaligrafii na dně, což svědčí, že i tradice zdobit konvičky je starší… Jinak v okolí Yixingu najdeme i další náleziště starých dílen a pecí. Dokonce ještě z období neolitu, dynastie Han, Tang, Song, Yuan, a pochopitelně hlavně z dynastií Qing a Ming.
Spekuluje se, že dle polohy a stavu jedné dračí pece z dynastie Tang lze předpokládat, že čajová keramika se vyráběla už v té době. Jedním z argumentů jsou i občasné návštěvy mistra Lu Yüe do Yixingu. Avšak tato tvrzení nejsou ničím podložená. Lu Yü žadné zmínky o Zi Sha nezanechal, a střepy nebo fragmenty konviček se ve výše uvedené peci rovněž nenašly (alespoň o tom nevím 
). Takže pro jistotu za 
období vzniku specializováné čajové keramiky z Zi Sha budeme pokládat období Severní dynastie Song. Styl dynastie Tang jinak byl vůbec velmi svérázný, promítl se i do čajového nádobí (ale později). Z hlíny Zi Sha se v této době vyrábějí hlavně vázy a nádoby na vodu. Ale i džbánky, misky, nádoby a konve na víno. Misky a konve na víno (nebo spíš takové ty slátaniny vysoké nádoby a konve) byly vůbec prvním nádobím z Zi Sha, ze kterého se bezprostředně pilo. A myslím, že z nich se vyvinuly i konvičky na čaj. Jsou ale i další teorie – např. že konev na čaj se vyvinula z vysoké nádoby na vodu, nebo vznikla až po gaiwanu, který byl pro ní inspirací. Mně osobně se to ale zdá nepravděpodobné, vždyť „konev na víno“ svým konceptem (byť i nemá hubičku) připomíná moderní konve asi nejvíc…
První zmínky o keramice z hlíny Zi Sha najdeme v literatuře až za dynastie Ming, konkrétně za vlády císaře Tian Qi. Zhou Gao Qi, autor knihy „Yang Xian Ming Hu Xi“ (Kroniky konviček z Yixingu – je to mimochodem vůbec první kniha o konvičkách z Zi Sha) za prvního známého mistra označuje Gong Chuna. Spousta lídi si proto myslí, že Gong Chun vyrobil vůbec první Yixingskou konev a Číňani (velcí mystifikátoři) se je ani nesnaží přesvědčit o opaku. Pravda je ale taková, že Gong Chunové konvičky jsou pouze první dochované (v celku, nerozbité) a identifikovatelné konvičky. Gong Chun žil a tvořil za vlády císaře Zheng De a je vůbec velmi kontroverzní postavičkou (historikové se doposud hádají zda byl mužem či ženou, mnichem nebo ženou lehkých mravů). Každopádně jeho práce vykazují velmi vysokou technickou a uměleckou úroveň a jsou důkazem toho, že výroba konviček v té době již byla plně technicky vyspělým procesem. O Gong Chunovi a jeho práci napíšu ještě samostatný článek. Je to přece první zmiňovaný mistr, dá se říct takový “prataťka konviček”…
Tímto končím svůj malý úvod do dějin Zi Sha konviček. Následovat budou články o vývoji konviček za vlády dynastie Ming, Qing a „Republic of China“. Také se podíváme na prolínání a střídání stylů nádobí a konviček během jednotlivých období.
