Březen » 2009 » Konvičky Yixing a čaje
Zisha.cz
紫砂

Cucurbita Lagenaria Vulgaris.

Kategorie: Staré konvičky | maxi-m.a.o. | 10. 3. 2009

A je na čase přidat něco pořádného ;) Tato konev pochází z první poloviny 20. stoleti a nese na sobě razítko jednoho z velmi známých čínských mistrů – Feng Gui Linga.

Feng Gui Ling žil v letech 1902-1946, studoval v akademii hrnčířů založenou samotným velikým mistrem Yu Guo Liangem. Za svůj poměrně krátký život vyrobil nespočet konviček naprosto různých stylů a provedení – nepravidelných a geometrických, malých a velkých. Sice (jako se vším v tomto světě) si nemůžů být na 100% jistý zda je to doopravdy jeho dílo, každé razítko se přece dá napodobit. Ale materiálem, stylem a duchem konev odpovídá výtvorům této doby. Dokonce i již zmíněné razítko má patřičnou velikost i provedení. Konev je opravdu dobře zpracovaná. Harmonická, dotažené detaily, skvělá vyváženost. Duch Shen () a energie Qi () mají u mě deset bodů z deseti. Chrlí z ní energie…

Mistr: Feng Gui Ling.
Razítko: Gui Ling.
Rok výroby: pravděpodobně první polovina 20.stol.
Materiál: Duan Ni.
Objem: cca 180ml.

Popis konvičky: Nádherná Duan Ni, která po přímém vypálení pomocí dřeva v dračí peci změnila barvu. Povrch je jakoby hedvábný, přesto upečený – jsou vidět četná přepálená místa. Konev má dokonalou barvu po dlouhém čase stráveném v peci. Pro mně je samozřejmostí pohodlné ovládaní konviček, dávám velký důraz na smysl Li (). Tato konev ale předčí spoustu skvělých konviček z mé sbírky. Výborně se drží kterýmkoliv způsobem, zakončení víčka vypádá stylově ale hlavně je pohodlné pro uchopení nebo přidržení prstem při práci.

Konev je vytvarovaná do tvaru lahvovité tykvičky – Cucurbita Lagenaria Vulgaris. Z těchto tykviček se v Číně vyrábějí i slévací sítka, a z větších tykví nádoby. Uvnitř konve se dají sledovat stopy mistra – zanechal tam spoustu otisků prstů. Dno konvičky je lehce ohnuto dovnitř. Je to dost častý jev u starých konviček, a slyšel jsem názor, že tento tvar přispívá k lepšímu omytí listů a tedy i lepšímu louhování čaje.

Určena na: Shu Pu Erh.
Ve vlastnictví: Maxi-m.a.o.

Dračí pec aneb „Hoří!“

Kategorie: Dračí pec | maxi-m.a.o. | 10. 3. 2009

Výraz „dračí pec“ se na těchto stránkách používá poměrně často. Dokonce tu máme celou sekci pojmenovanou dle tohoto výtvoru. Pro mně toto slovní spojení je již takovou samozřejmostí, a to kvůli tomu že, konvičky z dračí pece jsou mým hlavním (po Zhu Ni hlíne ovšem) sběratelským objektem. Ale zdaleka ne všichni z Vás tuší o co přesně jde. Je na čase tuto chybu napravit ;)

Pec je něco, co přímo souvisí s procesem výroby Yixingské keramiky. Po zpracování hlíny, jejím případném vyležení, vytvarování konve a jejím případném uskladnění na nějakou dobu, se konev dříve či později musí vypálit. Tento proces je minimálně stejně důležitý jako samotné tvarování konve. Dobrá kvalita keramiky není nikdy dána jen kvalitou materiálu, nebo prací mistra. Bez náležitého a správného vypálení se konev nikdy nestane dobrým nástrojem na přípravu čaje. Vlastnosti nejlepšího materiálu nejsou nikdy dány jen jeho povahou, aby se projevily, potřebují správné vypálení. Proto moderní výrobky často mají jinou barvu nebo mnohem horší vlastnosti než konve staré. V dnešní době probíhá vypalování hlavně v moderních elektrických pecích. A doba vypalování není vůbec tak dlouhá jako dřív. Uspěchaný svět – víc výrobků, větší odbyt, a to vše na úkor kvality. O něco lepší jsou pece tunelové, ohřívané hlavně plynem a benzínem. Existují také pece uhelné, ale tento způsob vypálení je již dnes rovněž celkem vzácný.

Tak co je tedy dračí pec? Nejstarší pec, nalezená v Yixingu v roce 1976, pochází z období Severní dynastie Song a je vlastně pecí dračí. Ještě starší byly nalezeny v provincii Zhejiang. Samotná pec je geniálně jednoduchá. Nemá tradiční dlouhý kouřovod, nenadarmo čínské přísloví praví: „Pec s komínem je vyhozené dříví“. Vzdušný tah je vyvolán rozdílem výšek mezi hlavní spalovací komorou, umíštěnou dole – „Hlavou draka“, a otvorem na odvod kouře na vrcholu kopce – „Dračím ocasem“. Pec se vždy staví na mírném svahu kopce, který má sklon přibližně 23 stupňů. Umístěna má být na ose jih-sever. Z cihel se staví tunel, obvykle přibližně 15m dlouhý (bývá i mnohem víc i míň), 2 až 3 metry široký a přibližně 2 metry vysoký. Po stranách je několik vstupů pro naložení/vyložení pece. Ve stropě je rovněž řada otvorů sloužících pro zvětšení teploty a vhazování dříví. Konstrukce dračích pecí se prakticky nepozměnila od doby dynasie Song. Nehledě ale na tuto jednoduchost dá se v nich vypalovat dokonce porcelán, teplota přesahuje 1400 C. Jediným nedostatkem těchto pecí je obrovská spotřeba dřeva. Jen příprava paliva trvá několik dní, a samotné vypálení a následné vychladnutí pece další týden. Rovněž kvůli obtížné kontrole teplotního režimu zmetkovitost na konvičkách přesahuje 30%. Dračí pec ale funguje dle řčení: „Co tě nezabije, to tě posílí“. Pokud konvička má defekt nebo vnitřní napětí, tak se to v peci projeví, pokud je udělaná dobře tak nejen přežije, ale získá nejlepší vlastnosti. Vypalování v dračí peci je totiž pro yixingskou Zi Sha hlínu to nejlepší – vzduch se tu udržuje horký a suchý a napomáhá vypařování vody. Konev se jakoby vysuší, většina konviček proto po vypálení (kromě Zhu Ni hlíny) zní poněkud dutě.

Uvnitř dračí pece se výrobky ukládají na keramické police. Celý prostor pece musí být vyplněn vypalovanými předměty, jinak je tu větší riziko ztrát. Kvůli velkému procentu zmetkovitosti se v dračích pecích vypalovaly hlavně levné a hrubé hliněné předměty (např. hrnce). Konvičky vždy tvořily jen část vypalovaných výrobků, práce s nimi je velmi složitá. Soukromé keramické dílny si mohly dovolit i vlastní menší pece, jen pro vypálení yixingských Cha Hu. Způsoby vypálení jsou dva. První spočívá ve vypálení konvičky uvnitř jiné keramické nádoby (krytu) tak, aby nedocházelo ke kontaktům s ohnem. Částečně tuto funkci plní i samotná konstrukce polic uvnitř dračí pece, avšak mezery stejně zůstávají a konvičky mají občas jednu stranu více vypálenou než druhou. Druhý způsob spočívá v přímém vypálení plamenem, v tomto případě konvičky dostávají unikátní a neopakovatelnou barvu povrchu a mají četné stopy po hoření. V první polovině 20. století se většina keramiky v Yixingu vypalovala v dračích pecích. V roce 1960 propukl v Yixingu obrovský požár kvůli jedné z nich, poté byly dračí pece vládním nařízením zakázány.

Závěrem:

Přibližně před 10 lety bylo povoleno obnovit činnost jedné z dračích pecí, jako turistické atrakce a pro zachování tradic. Během celé té doby stoupal zájem o tento starobylý způsob vypalování. A v posledních letech začaly vznikat pece další, soukromé. Bylo to umožněno hlavně kvůli velkým snahám (hlavně asi finančním) bohatých hrnčířů z Taiwanu. No a jejich čínští přátelé o to rovněž usilovali (ať už kvůli snahám uchovat hodnoty a tradice, nebo kvůli přání si nacpat peněženky na prodeji raritních předmětů).

P.s.: Osobně si myslím, že i moderní metody vypalování skýtají spoustů možností. A teoreticky vzato, některé druhy hlín by mohly získat lepší vlastnosti při vypálení některým z moderních způsobů. Avšak vyžadovalo by to jistou péči. Většina moderních výrobců se zajímá ale jen o zisky, o odbyt a vyrábějí konve rychle. A dvě hodiny v elektrické peci nemohou vůbec dát konvičce to, co několik dní v peci dračí. Když ještě existovala první yixingská továrna, kvalita materiálu a vypálení byla přísně hlídána státem, takže kusy ze 70. let pořád mají moc dobrou kvalitu. V naší době ale jen vysoce postavení mistři se starají o kvalitu ve všech etapách výroby. Proto také jejich konvičky stojí desítky tisíc dollarů… Existuje rovněž pár nadšenců (nebo spíš jejich spolků), co se rozhodli obnovit starou kvalitu a tradici vypalování konviček pomocí dřeva. Každopádně praxe pořád potvrzuje: hlína vypálená v dračí peci (hlavně stará, ale i novější) má unikátní vlastnosti a dělá „jen dobrou konvičku“ opravdovým skvostem…

Někteří náročnější sběratelé pokládají za pravý Yixing jen konve vypálené v dračí peci. Já jsem osoba tolerantnější – dle mě Zi Sha je prostě Zi Sha (ať už vypálená tak nebo tak), ale uznávám, že vypálení dřevem dodá hlíně jiný rozměr.

Přikládám zde ještě amatérské video, které jsem našel někde na pláních Internetu.

Dragon kiln: Dragon kiln

„Starý Mistr“ se přestěhoval!

Kategorie: Novinky ze světa čajů | maxi-m.a.o. | 7. 3. 2009

Předpokládám, že většina z Vás už to ví. Ale pro ty, co neví ještě jednou: Čajovna a Neoteka U Starého Mistra se přestěhovala.

Táto čajovna, na jejímž budování a provozu jsem se částečně podílel i já, se přesunula do nových a mnohem lepších prostor. Nachází se teď na adrese Palackého ulice č. 7., kousek od Vaclavského náměstí. Rekonstrukce již v podstatě proběhla, a čajovna by měla být oficiálně zprovozněna v nejbližších dnech, přesněji dne 10.3. v 10:10. Nové prostory jsou mnohem větší a zajíimavější než staré. Zvětšila se klubová místnost, k dispozici bude i zimní zahrádka. Stejně jako v prostorách starých jsou zde vystaveny některé kusy z mé Yixingské sbírky. Na oplátku doufám, že se konečně na mých stránkách objeví kousky ze sbírky pana majitele čajovny, který je taky členem našeho klubu sběratelů (Altior).

Trochu čaje, trochu olova, trochu pesticidů a DDT jako dezert…

Kategorie: Novinky ze světa čajů | maxi-m.a.o. | 7. 3. 2009

Čaj a nežádoucí látky v něm je v poslední době oblíbené a často se vyskytující téma. Existuje spousta výzkumů zaměřených nejen na zdraví prospěšné látky v čaji a jeho ozdravující účinky, ale i na možné škodliviny v čaji a všelijaké „nelidské“ praktiky při zpracování.

Pokaždé když nějaký můj známý jede do Číny, dostávají se ke mně nejen fotky nádherné krajiny a ekologicky čistých čajových plantáží, ale i fotky na kterých je vidět jak se čaj suší na okraji vozovky, a kolem jezdí auta. Nebo jak ho lidi v maskách (i bez) stříkají různými těkutinami…

Na výsledky podobných praktik se zaměřila i Hong Kongská Spotřebitelská Rada spolu s „The Centre for Food Safety“ (CFS). Podrobily testům 46 vzorků čínských oolongů zakoupených v čajovnách a prodejnách v Hong Kongu. Menší množství pesticidů a olova zpravidla obsahují všechny čaje (a vůbec zemědělské výrobky). Jak jinak v naší době… Ale obsah olova, pesticidů a DDT v některých z testovaných čajů překročil dokonce normy „Chinese National Standard” (a to už je co říct). Nicméně Rada uklidnila, že k žádnému bezprostřednímu poškození nebo ohrožení zdraví pijáka by nemělo dojít ani při konzumaci těchto “vadných” čajů. Avšak doporučila pro jistotu louhovat čaje jen krátce a nekonzumovat čajové listy. Jak všichní víme, při louhování čaje tradičním Gong Fu Cha se do nálevu dostávají hlavně užitečné látky, čaj má nejlepší chuť, a třísloviny a potenciálně nezdravé látky zůstávají v lístku.

Tento výzkum je také dalším důvodem se zamyslet nad tím, kde kupovat čaj a jak poznat jeho kvalitu. Tuto otázku jsem si položil vážně až když jsem začal pracovat s čajem, před tím se mi zdálo, že různé prodejny a firmy mají jen čaj různé čerstvosti. A kvalita čaje byla přímo proporcionálně spojena s tím zda mi ten čaj subjektivně chutná či nikoliv (plus občas cena jako vodítko). Ale když jsem se seznámil s reálnou situací tak jsem pochopil, že pojmy “organic”, “jarní čaj” a “pesticidy” nejsou jen pojmy v různých článcích na Internetu, ale záleží na nich, zda nám čaj opravdu prospěje nebo můžeme raděj jít na pivo…

Osobně po letech zkušeností můžu říct, že na českém trhu najdete jak špičkové, opravdu organické čaje (za překvapivě příjemnou cenu), tak i hrozné letní čaje, plné pesticidu a Bůh ví čeho ještě (za cenu “císařskou”). Bohužel poznat kvalitu čaje jde jedině po dlouholetém a hlavně správném tréninku. To znamená, že pokud nemáte 100 procentně spolehlivý zdroj na kvalitní čaje anebo dobrého učitele, asi těžko se naučíte objektivně posoudit kvalitu. A samostatné pokusy (i kdybyste ochutnali tisíce a tisíce čajů) ve vás můžou vypestovat spíš špatný cit na čaje a zvyk hodnotit vše subjektivně. Tím pádem naději má jen hrstka lidí, takových jako majitele čajoven (pokud jsou schopni se vzdělávat a pracovat s informací), a zaměstnanci čajoven, které nabízejí zrovna ty kvalitnější čaje. Ostatní musí jen spolehat na štěstí, že zrovna nekupují čaj letní, hodně také pomáhá mít zdravý skeptický postoj a velkou teoretickou základnu, je to správná cesta k tomu stát se odborníkem. Všem ostatním, kteří chtějí jen vychutnávat čajík a nelámat si hlavu s čínskými pojmy a sbíráním informací, můžu jen doporučit dodržovat výše zmíněnou Hong Kongskou radu – nepřehánět dobu louhovaní a nejíst listy. Takže Gong Fu Cha, přátele… se vším všude, včetně sítka na zachytavání čajových drobků…

http://www.chinapost.com.tw/china/local-news/hong-kong/2009/01/16/192257/Consumer-group.htm

http://www.chinadaily.com.cn/hkedition/2009-01/16/content_7402485.htm

Čínská čajová mapa.

Kategorie: Čaje, Gong Fu Cha | maxi-m.a.o. | 6. 3. 2009

Představuji Vám mapu všech čajových oblastí v Číně (včetně Taiwanu a Tibetu). Níže jsou označeny větší čajové oblasti, jednotlivé čajové provincie a také hranice pěstování čaje.

Na hezkou mapku pěstování čínských oolongů se můžete podívat na stránkách Tea Earth, a konkrétně zde.

Konvička Bambus na zelené čajíky shengy v bambusu.

Kategorie: Naše konvičky | Dzin Tea Racer | 6. 3. 2009

http://www.tea-earth.net/foto/yixinggalerie/konvi%E8ka%20bambus/Konvi%E8ka%20Bambus2_a.jpg

Mistr: ???
Razítko: ???
Materiál: Zi Sha Zi Ni.
Objem: 210 ml
Rok výroby: asi 2007.

Popis konvičky: Moc hezká a praktická konvička. Krásně čaj teče a víčko těsní, dokonale sedí v ruce. Má moc hezké detaily a na těle bambusovou větvičku s lístky, je to jednoduchý motiv, ale velmi hezky propracovaný do detailů. Na víčku je hezky a precizně zpracovaný brouk. :-) Kvalitní hlína a velmi dobré zpracování. Objem konvičky je 210ml. Hlína: Zi Sha Zi Ni.

Určena na: Zelené sheng puery z bambusu.
Odhadovaná hodnota: ???
Ve vlastnictví: Dzin Tea Racer.

Více foto a info na www.tea-earth.net

Krvelačné sítko…

Kategorie: Novinky ze světa čajů | maxi-m.a.o. | 6. 3. 2009

Tento originální a velmi krvelačně vypadající „tea infuser“ vyhral třetí místo v soutěži Introsilver. Soutěž probíhala v lednu 2009 a účastnilo se jí 3566 designérů z 89 zemí. Stačí do něj nasypat roibos a ponořit do šálku…

http://www.designboom.com/contest/view.php?contest_pk=25&item_pk=25799&p=1

„Nan Gua – Meloun z jihu (Dýně).“

Kategorie: Staré konvičky | maxi-m.a.o. | 5. 3. 2009


Mistr: Neznámý.
Razítko: Nečitelné.
Rok výroby: počátek 20.stol.
Materiál: Zi Tiao Sha.
Objem: 150ml.

Popis konvičky: Klasická konev Shui Ping (nejrozšířenější v Gong Fu Cha) vytvarovaná mistrem do tvaru dýně – symbolu blahobytu. Celoruční zpracování je vynikající, tělo konve není rovné, ale vlní se jako u dýně. Víčko dokonale sedí, konev se pohodlně ovládá. Jako většina starších konviček má uvnitř jednotný slívací otvor. Unikátní povrch – zrnitý, na dotek přesto hladký jako hedvábí. Má stopy po vypalení v dračí peci zavřeným způsobem. Konev se velmi aktivně používala, je začajovaná vevnitř a má neskutečně lesklý povrch. Na své pravé straně má dva hieroglify – „Veselá hudba“.

Ve vlastnictví: do února 2009 patřila Maxi-m.a.o. Od března 2009 majitelem Dzin Tea Racer.

Bambusová “trojhlavňovka”

Kategorie: Naše konvičky | Stan | 1. 3. 2009

Mistr: ???
Razítko: ???
Materiál:
Objem: 250 ml
Rok výroby: asi 20. století

Popis konvičky: Tahle konvička  není na první pohled  nijak výjimečná. Ale sotva jsem ji vzal do ruky, už jsem se jí nevzdal. Je temně žlutohnědá a povrch vypadá, jakoby ho někdo přelakoval, na což jsem se také při nákupu přeptal. Se shovívavým úsměvem jsem byl ujištěn, že tomu tak není.  Každopádně nejde o ono umělé patinování, kterým občas Číňané konve “vylepšují”.  Přidali ještě jednu informaci, a to, že je stará. Víc jsem bohužel nerozumněl. Uvnitř není sítko, ani obvyklé dírkování, pouze jeden otvor. No a ven vedou ty tři bambusové trubky. Zdobení konve je velmi umírněné, ale detaily ouška, hubičky i víčka ukazují, že ji dělal někdo, kdo skutečně znal bambus a nejen z fotky.  Viděl jsem dost podobných konví, a rozdíl je skutečně překvapivě výrazný.

Slévá skvěle, a nejen to. Ze všech tří otvorů se proud spojuje a  stáčí ve spirále až k čajové misce, což vytváří nadmíru zajímavý efekt. Ovšem to jsem až do dnes nevěděl.

Určena na: zatím dekorace
Odhadovaná hodnota: neuvádím
Ve vlastnictví: Stan