Příprava nové konvičky.
Úplně na úvod chci říct, že následující rady jsou použitelné a mají smysl jen pokud se jedná o pravou kvalitní Zi Sha konvičku z Yixingu. V případě, že je konev zakoupená v levném internetovém obchodě, typu Yunnan Sourcingu (prodávající oficiálně již dávno vymizelé druhy hlin, a ve skutečnosti konve většinou z levné hlíny míchané s kaolinem, a také padělky z Guangdongské hlíny), nebo vlastníte „květináč ve tvaru konve“ za 300,- Kč z českého obchodu, tak se tyto rady dají těžko aplikovat… Tedy, aplikovat se dají, ale bez výsledku. Jen pravá Yixingská Zi Sha má správné složení a pórovitost, a jen v tomto případě příprava pozvedne Vaši konev na úplně jinou úroveň.
Co byste měli vedět, ještě než začneme:
- - Zi Sha je polokamenina, po zpracování a vypálení se hodí na přípravu čaje a nepotřebuje přitom žádnou glazuru.
- - Je disperzní (skládá se z malých stejnoměrných částeček), přesto pořád dost pórovitá a tudíž schopná nasávat čaj (až do 4% z vlastní hmotnosti). Účelem „zatahování“ bude připravit hlavně póry konvičky k lepšímu nasávaní čaje a vůně.
- - Je docela tvrdá, kvalitní Zi Sha se nedá poškrábat nožem ani pilníkem, avšak je křehká a při nárazu se tedy snadno rozbije.
- - Nové konvičky mají v sobě občas po zpracování jakési vnitřní napětí, může se tedy stát, že nová konev po zalití vroucí vodou praskne (stává se to však málokdy, nejčastěj se to děje v případě Zhu Ni hlíny).
- - Než začnete s přípravou, musíte se rozhodnout, kterému čaji (nebo skupině čajů) konvičku zasvětíte. V tomto čaji ji budete následně vyvařovat.
- - Čistě teoreticky, novou konev lze zjednodušeně připravit tak, že v ní několikrát přes noc vyluhujete velmi silný čaj. Příprava popsaná dále je ale mnohem účinnější, spolehlivě vyčistí a připraví konev. Po vyvaření se občas z konvičky odloupnou zbytkové kousíčky hlíny, které zůstaly po její výrobě. Po správné přípravě konev také rychleji „stárne“.
Co budeme potřebovat:
- - Konvičku.
- - Nástroje na čištění – dřevěnou špejli nebo párátko, kovový drátek, hrubou čistou houbičku popř. tvrdý zubní kartáček, čajovou lžíci.
- - Hrnec.
- - 15-20g čaje.
- - Zavírací sítka na čaj.
- - Lněný hadr na obalování konvičky a víčka, něco čím ten hadr zajistíme (drátek, kancelařská spona).
- - Několik nádob na vodu.
- - Teploměr na vodu.
- - Dobrou a pevnou bambusovou pinzetu (žádoucí, ale nemusí být).
A jdeme na samotné zatahování Yixingu:
1) Čištění.
Nejdřív se konev musí řádně vyčistit. Celou ji vydrhneme čistou mokrou houbičkou. Voda, kterou konev oplachujeme nesmí být ani studená ani příliš horká, nejlépe musí mít kolem 50°C. Konev se dá drhnout také kartáčkem, nebojte se drhnou porádně. Zi Sha je velmi tvrdá, téměř nejde poškrábat (viz. video na konci článku). Nesmíte ale použít žádné čistící prostředky. Pokud je konev hodně špinavá, lze použít k čištění sodu.
Musíte vyčistit pořádně také hubičku a otvor ve víčku. K tomu použijte špejli nebo párátko. Popřípadě kovový drátek. Spousta konviček má po zpracování hrudky a kousky hlíny právě na těchto místech. Lze je odstranit pokud na ně lehce zatlačíte, dávejte však pozor, abyste neulomili např. okraj hubičky (u některých konviček může být velmi tenký). Hrudky a kousky hlíny se vyskytují také uvnitř, nejlepší způsob pro jejich odstranění je vydrhnout vnitřek konvičky kovovou čajovou lžičkou. Nelekejte se pokud lžička zanechá lesklé čáry, to se jen měkký kov odřel o tvrdší polokameninu. Zmizí to po vyvaření, resp. několika použitích. Musím ještě upozornit, že některé kousky hlíny jsou tak pevné, že se nemusí podařit je odstranit, odpadnou potom většinou až po vyvaření nebo časem. Proto po vyvaření můžete toto „odstraňovaní kousků“ zkusit zopakovat.
2) Propláchnutí.
Propláchněte konvičku vodou kolem 50°C 5-6 krát. Žádné čistící prostředky. Nechte konvičku vyschnout.
3) Příprava pórů.
Toto je nejdůležitější a zároveň nejsložitější úsek přípravy. Aby se póry pořádně roztáhly a byly schopné nasávat čaj, je potřeba je roztáhnout. Proto budeme konev oplachovat ve vodě rozdílných teplot. Tyto „vodní procedury“ nejen otevřou póry, ale také pomůžou odstranit případné vnitřní napětí v konvičce po výrobě. Postupujte opatrně a dávejte pozor zvlášť při prvním zalití konve.
Naplňte konev vodou kolem 80°C, nezapomeňte ji také polít celou zvenčí. Tím se vnitřek a zevnějšek zahřejí rovnoměrně, snižuje to pravděpodobnost prasknutí. Až povrch konvičky trochu vyschne vylijte vodu a naplňte ji vodou kolem 40°C. Počkejte minutu.
Další krok je zalití vodou kolem 90°C a následně 40°C. Nezapomínejte polívat vnější povrch konvičky při zalití.
Dál postupujeme takto:
- 100°C (voda, která zrovna prošla varem má o něco méně než 100°C, ale pišme stovku jako výraz nejvyšší možné teploty) – 50°C
- 100°C – 40°C
- 100°C – 30°C
- 100°C – 20°C
- 100°C – nejstudenější voda, která Vám teče z kohoutku – většinou mívá kolem 12°C.
Tento postup je psán pro nejcitlivější hlínu vůbec (Zhu Ni). Pokud je Vaše konvička dělána z odolnější hlíny, můžete tento postup zkrátit (zalijete konev stovkou – potom vodou kolem 40°C, zase stovkou – vodou pokojové teploty, stovkou – nejstudenější).
Během těchto „vodních procedur“ pozorně poslouchejte jaké zvuky vydává Vaše konev. Pokud nějak extra výrazně syčí, nebo např. jakoby louská, nespěchejte. Vodu do ní zalitou nechávejte delší dobu než minutu, zvyšujte rozdíl teplot postupně, dejte si prostě na čas.
Na tomto úseku přípravy používám několik nádob na vodu. V jedné z nich mám konvičku, jiné používám na míchání horké vody se studenou, abych dosáhl potřebných teplot.
4) Vyvařování.
Jak jsem už napsal, můžete v konvičce jen nechat vyluhovat silný čaj přes noc. Avšak vyvaření lépe vyčistí konev. Po vyvaření v ní můžete hned dělat čaj, který bude mít náležitou kvalitu. V opačném případě prvních 5-10 příprav čaje nemusí mít tu správnou chuť.
Zabalte konev a víčko zvlášť do lněného čistého hadru (je dobré mít nějaký takový hadr z přírodního materiálu zasvěcený jen vyvařování konviček – viz. obrázek). Okraje hadru zajistíte drátkem (viz. obrázek). Konev a víčko položte do kastrolu, je potřeba aby byly zabalené zvlášť, aby se při vaření o sebe neoťukaly. Konev musí ležet hrdlem nahorů. Víčko musí ležet spodkem nahoru, jinak se pod ním budou tvořit bubliny a víčko bude skákat. Zalijte konev horkou vodou a dejte vařit na malý plamen. Jakmile se voda začne vařit ponořte do ní čaj v sítku.
Důležité!!! Po 10-15 minutách musíte čaj z kastrolu vyndat. Při delším vaření se z čajových lístků totiž vylučují zdraví neprospěšné sloučeniny. Konkrétně jde o guanin a guanidin, které jsou škodlivé pro nervovou soustavu. Při vaření delším než 10-15 minut se z lístků ve větším množství vylučuje guanin. Při jeho následném rozpadu (během několika hodin) vzniká neméně škodlivý guanidin. Tento dokážeme odstranit převařením, jenže během vaření se zase vyloučí ještě víc guaninu, který se zas potom rozpadne na guanidin… Zkrátka – pokud ten čaj jednou převaříme, tak už je to špatný. A vařit konev, která má silné absorpční vlastnosti, v tomto škodlivém nálevu není dobré.
Doplnění: s tím guaninem a guanidinem to není uplně jjisté. Jsou uváděné ve spoustě zdrojů (viz, komentáře), ale žadný konkretní výzkum který by se zaměřil vyloženě na tuto otázku pravděpodobně neexistuje. Každopádně dlouhé převařování může způsobit, že se z čaje vyloučí i další zdraví neprospěšné látky, jako olovo nebo pesticidy (viz. článek o testování čajů v Hong Kongu).
Sítko s lístky tedy vytáhneme, a konev vaříme jen ve “vývaru”, který nám zůstane.
Pokračujeme ve vaření ještě hodinu.
5) Louhování v nálevu.
Po hodině vaření vypneme sporák a necháme konev v tomto čajovém vývaru přes noc. Já osobně, hned poté, co vypnu sporák, vytáhnu pinzetou (nebo dají se použít dvě lžíce) konev a víčko z hrnce, nechám je 5 minut vychladnout a vytáhnu je z hadříku, ve kterém se vařily. Poté je vrátím “bez obalu” do hrnce a nechám stát přes noc. Můžete je ale nechat i v hadru, není to na škodu konvičce. Já se tímto snažím jen šetřit svůj “čajový hadr”, aby mi posloužil ještě co nejdelší dobu
.
Další ráno konev vytáhněte z nálevu, opláchněte a nechte vyschnout. Pokud se na konvičce utvoří bílá patina (zanechávají např. často čaje zelené) tak ji opláchněte vroucí vodou a vydrhněte papírovým ubrouskem, to ji odstraní.
Tímto je konvička připravená, můžete čajovat!
Doufám, že jsem zohlednil všechny detaily a možné problémy při postupu. Pokud máte nějaké další otázky, pište je do komentářů, vždy rád odpovím
.
P.S.: Pamatujte si – Yixing je vděčná věc, pokud se o něj správně staráte dokáže opravdu hodně zlepšit Váš čaj. Kdysi, ještě na začátku své čajové cesty, jsem dělal takový pokus – používal jsem jednu konvičku rok jen na Tie Guan Yin a po roce jsem si koupil novou z ještě kvalitnějšího materiálu, kterou jsem chtěl mít na stejný čaj. Ještě než jsem ji důkladně připravil, tak jsem ji jenom dobře vyčistil a udělal Tie Guan Yin do obou konviček současně. Chuťové rozdíly byly velmi patrné. Rok stará konev, připravená a používaná správným způsobem, přestože byla vyrobena z horšího materiálu, uvařila čaj lépe než nová. Konec konců jsem je obě ponechal na Tie Guan Yin, ale na různé jeho varianty.
Mít na každou sortu nebo skupinu zvláštní konev a pečovat o ně se vyplatí jen pokud máte chuťové buňky aspoň trochu stavěné na čaj. Pokud v čaji necítíte tolik odstínů, přesto však chcete čajovat (možná i tradičně), můžu Vám doporučit pořídit si konvičku ze skla nebo porcelánu na všechny čaje, nebo porcelánový gaiwan…
JAK SE NESMÍ PŘIPRAVOVAT KONVIČKA.
Toto je video, které někteří lidé dávají jako příklad přípravy konvičky. Jedná se však o dokonalou ukázku toho JAK SE KONVIČKA NESMÍ PŘIPRAVOVAT. Nejenže ve videu vidíme výrobek, který stěží lze pojmenovat jako konev z Zi Sha hlíny (je to materiál spíš z hlíny „květináčové“, navíc obarvené, takže osobně bych se z ní bál pít), ale celý proces je v podstatě opakem správného postupu. Používají se čistící prostředky nebo pasta (která má výraznou chuť a aroma). Konev se nechrání látkou při vaření, póry se nepřipravují vůbec. Lístky se neodstraní po 10-15 minutách, vývar je tedy škodlivý. Zkrátka lze to udělat jen s laciným výrobkem, kterého není líto, což tato konvička bezpochyby je.
Jak je Zi Sha tvrdá.
Video o tom, jak je Zi Sha tvrdá. Škrábu konvičky nožem a pilníkem, tlačím pořádně. Pilník zanechává stopy, které se snadno utřou prstem. Nůž (který je měkčí) zanechává lesklé stopy, které se z červené konvičky (Zhu Ni) také utřou prstem. A z hnědé se musí odstranit hadříkem. Když jsem poprvé vyráběl z levné konvičky květináč na bonsai, zkoušel jsem vybrousit zespodu díru pro odtok vody. Použil jsem asi 10 různých pilníků a věnoval tomu 20 minut práce. Brousil jsem to po okraji razítka, tam, kde je stěna nejtenší. Po 20 minutách konev neměla na sobě ani škrábanec. Tak jsem to musel prorazit kladívem… Naštěstí se to povedlo a nepraska mi celá. Jinak ale, nezkoušejte ten trik s pilnikem na konvičkách pokrytých kaolinem (pokud nějaké vlastníte a nebojíte se je používat
). Mohli byste odřít horní vrstvu, pokud byla nekvalitně nanesena.
© 2009 Maxim Obukhov.





