Čaj ze Zélandu.
Novozélandská společnost Zealong Tea oznámila začátek exportu čaje Wu Long místní výroby do Číny. První otázka, která napadne každého, kdo ví aspoň trochu o geografii pestování čaje bude asi „Cože?“ Není ničím neobvyklým, že se čaj pěstuje mimo Čínu, o výrobu „luxusního pravého čínského čaje“ se pokouší kdo kde… Ale je to poprvé, co se někdo pokouší dovézt čínský čaj zpátky do kolébky a zároveň největšího exportéra tohoto výrobku na zemi. Avšak celá věc není zase tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Za prvé, Čína a Taiwan jsou největšími spotřebiteli a jeví největší zájem o luxusní raritní druhy „Ming Cha“. Zde se tedy kvalitní čaje mají největší šanci prodat za velkou částku na konaných trzích a čajových burzách. A Wu Long nabízený společností Zealong Tea není ledajaký čajík, ale starobylá odrůda Wu Longu, která se poprvé pěstuje mimo asijské území. Za druhé, čajové plantáže leží v oblasti Waikato, která je celkově mimořádně vhodná na zemědělství, a na pěstování čínského čaje zvlášť. Zéland je vůbec neposkvrněná země, jak tvrdí samotní výrobci čaje „poslední čisté území na světě“. Takže hlavní důraz je kladen na ekologickou stránku kvality čaje. Za třetí Zealong Tea už má 10 let zkušeností za sebou, pracují v ní hlavně Číňani, technologie jsou používané taiwanské, pod dohledem znalých taiwanských odborníků. Všechny tyto faktory určily ve výsledku i cenu samotného čaje, která se má pohybovat od 600,- do 11.000,- USD za kilo…
Originál zpravy:
http://tvnz.co.nz/business-news/ancient-tea-grown-in-nz-ready-export-2640247
Určite si pusťte video, které originální zpráva obsahuje.
16. 11. 2009 ve 17:00
Mno. Tak to je asi tak, jako vozit rýži do Japonska.
16. 11. 2009 ve 17:08
Cina se mi take nezda. Ale na Taiwanu se to podle me dobre proda.
16. 11. 2009 ve 18:56
Jo. To je fakt.
16. 11. 2009 ve 21:19
No, musím přiznat určité rozpaky
Viz Gruzínské červené nebo Korea..
Na jednu stranu bych takový čaj rád ochutnal, protože i pokud mají stejnou variantu keře, podobné podmínky, stejné metody zpracování, tak ten čaj přece musí chutnat jinak..proto také rád chutnám i čaje ze zemí méně řekněme profláknutých
Ale trochu mě straší stejnoměrně zastřižené keře jeden na druhém, umělé zavlažování..Vím, že tohle a hlavně mnohem mnohem horší věci už jsou téměř všude, ale nebudí to ve mně právě tradiční dojem. I když to bude asi věkem těch stromků….
Každopádně, mohou to být zajímavé čaje.
18. 11. 2009 ve 22:41
Presne tak, je to dano vekem. V tomto pripade je to jevem bohuzel nevyhnutelnym… Caj tam nerostl odjakziva, ale byl dovezen a vysazen. Proto kere jeden na druhym. Jinak, predpokladam, ze do toho dost investovali, takze musi mit nejakou sklizen. A nejlepe poradne velkou sklizen
Cajovnik je rostlina, ktera se ma celkem dobre pokud se o ni clovek nestara. Ma potom dokonce lepsi kvalitu listku, ale mensi “urodu”. Predpokladam tedy, ze spolecnost Zealong chce mit caje oznacene privlastkem “organic”, a pritom take mit co nejvetsi mnozstvi tohoto caje. No a k tomu trochu usetrit na pracovni sile 
Jinak je videt “taiwansky” technicky pristup.
Gruzie a Korea jsou take zajimeve cajove destinace. Zhruba pred rokem jsem mel moznost ochutnat gruzinsky cerveny caj, ktery mel velmi vysokou kvalitu. Vzhledove pripominal cinsky Yixing Mao Feng, chutove samozrejme jiny, ale take velice dobry. Korea je jeste zajimavejsi nez Gruzie, aktivne je skoli odbornici z Ciny a Taiwanu. Uz se sem zacinaji dostavat velmi zajimave zelene caje od nich. Ochutnal jsem loni par velmi dobrych, ale take neskutecne drahych (tedy predrazenych) korejskych caju
Takze jako zajimavost dobry, otazkou je zda to tak zustane, nebo se jim povede obsadit nejakou vetsi pricku na trhu… Uplne stejne je na tom i ten Zeland podle me, takova draha zajimavost.