Yang Hu, nebo „Vychováváme“ yixingskou konvičku. Část první.

Tak jsme si pořídili domů hliněného mazlíčka. Příprava proběhla, čaj teče proudem, vůně stoupá, ruce se ohřívají o povrch, patina se pomaličku tvoří… Zkrátka zážitek.

Pokud ale chceme, aby náš mazlíček měl i nadále hezkou „srst“ a nevypadal jako pouliční vyvrhel, musíme se o něj náležitě starat. Polívat ho čajem, čistit, leštit atd. Jinak může skončit jako jedna z těch příšer, co uvidíte ve většině čajoven – pokryta něčím, co často připomíná vrstvu dehtu a se smradlavým vnitřkem. Takové „netvory“ jste již určitě potkali, ať v čajovně nebo třeba u známého, co dělá v jedné konvičce všechny čaje, nechává v ní listy týden, vyplachuje jí jen vodou z vodovodu a nechává schnout na mokrém a špinavém hadru v kuchyni. Takovéto konvičky smrdějí i za sucha, a čaj v nich připravovaný dostává nepříjemnou pachuť.

Yixingská konev dokáže podstatně zvýraznit chuťové vlastnosti čaje, pokud byla ovšem dobře vybrána a správně používaná. Důležité je proto nejen zasvětit konev určitému čaji s ohledem na vlastnosti materiálu a tvaru, ale také dohlédnout na to, aby se vlastnosti konvičky časem zlepšovaly. Všichni známe čínskou pověru o tom, že pokud používáte yixingskou Zi Sha konvičku opravdu dlouhou dobu, můžete do ní nalít čistou vodu a vylít čaj. Pověra je samozřejmě pouze pověrou, ale absorpční vlastnosti „yixingu“ popisuje velmi dobře. V případě kvalitního materiálu již po několik let neustalého používání konvičky dokážete podle vůně poznat, který druh čaje se v ní připravoval. Pokud v ní ale děláte víc různých čajů, ten poslední připravovaný často má nádech toho předcházejícího )

Číňané v souvislosti s touto keramikou mají spoustu různých tradic a specifické, přímo tomu věnované pojmosloví. A to nejen v souvislosti s její výrobou, ale také s používáním a péčí o ni. Vlastně, vše co se dalo vymyslet už je dávno na světě. My můžeme jen občas něco zlepšit v souvislosti s moderními poznatky. Proto nemyslete, že někdo tyto návody nově vytváří. Můžeme jen sbírat a třídit poznatky a dělit se o ně…

A teď k tomu, proč jsem na začátku článku použil slovo „mazlíček“. Celému procesu péče o konvičku, celému dlouholetému dohledu nad její cestou se říka „Yang Hu“ (养壶), což doslova znamená „chovat konvičku“ (starat se o konvičku). Pojem Yang se nejčastěji používá v souvislosti s chováním zvířat. Konev je proto v tomto případě jakýmsi domácím mazlíčkem.

Hliněný domácí mazlíček:

Péče v souvislosti s čajováním:

1) Nejlepší a nejdokonalejší varianta je připravovat v konvičce JEN jeden konkrétní čaj, popřípadě v ní připravovat skupinu čajů s chuťově podobnými vlastnostmi (např. fénixové čaje, nebo wu-longy z jižního Fujianu). Zkrátka tak, aby se nemíchaly odstíny. Tím pádem konev bude nasávat jen podobné vůně a v budoucnu dokáže chuť těchto konkrétních čajů zlepšit.

2) Před čajováním konvičku vždy zahřejte. Pokud je vyrobená z kvalitnějšího materiálu, který se horkem hodně rozšiřuje (suchá konev zalitá vroucí vodou sycí nebo louská) věnujte jí trochu času a zahřejte ji postupně, nejdřív teplou vodou a až potom horkou a vroucí.

3) Během čajování polívejte konev nejen vodou ale i zbytky čaje (pokud vám ovšem zůstávají).

4) Yixingská Zi Sha nemá ráda čajové drobky a fleky, proto jí během čajování potírejte speciálním čajovým štětcem. Říka se mu „Yang Hu Bi“, doslova „štěteček na chování konvičky“. Tento čajový doplněk není jen nezbytnou součástí Gong Fu Cha, ale i významným pomocníkem při péči o povrch konvičky. Prostřednictvím štětce nejen projevujete pozornost Cha Hu (konvičce) jako „otci“ (česky spíš řekneme matce, ale u Číňanů je to otec) a vychovateli čaje, ale také předáváte energii Qi samotnému nápoji. Dobrý štětec proto není umělý. Dřív se Yang Hu Bi vyráběly hlavně ze srsti ussurijských tygrů, ale teď když jejich populace téměř vymizela, se dělají většinou ze srsti veverčí.

Různé druhy čajových štětečků:

5) Během čajování se konvička nachází většinou na čajovém moři. Avšak je možné použít další doplněk a umístit ji do speciální misky, které se říká Cha Chi (茶池) – „Čajový rybník (nádrž, přehrada, jezírko)“. Postupně se v této misce bude hromadit čaj, který se vylije pokaždé když konev přiklopíte víčkem, plus ty případné zbytky jimiž políváte konev. V tomto „jezírku“ je možno nechat konvičku na nějakou dobu i po čajovaní, potírat povrch štětcem. Je to asi nejrychlejší cesta k pořádnému „začajování“ konvičky. Jen se potom nezapomeňte postarat o čajové fleky a kolečka, které můžou vzniknout na povrchu, když konev není úplně ponořená do čaje.

Pokračování následuje…

© 2010 Maxim Obukhov.