konvička na vodu
Za tento příspěvek se omlouvám – je mi jasné, že konvička není zisha. Chtěl jsem dát dotaz na fórum, ale tam se nemohu dohodnout s fotkami. Konvička by měla sloužit k vaření vody (viz “vařič” na snímku, který k ní patří, a do nějž lze použít dřevěné uhlí nebo malý lihový kahan). Chtěl bych poprosit ty, kdo tomu rozumí lépe než já (a to jsou tady možná všichni 
), o odpovědi:
a) o kvalitě si nedělám zvláštní iluze (tohle nebude chao zhou, které nabízí Imen, i cenově jsme někde jinde), ale vypadá materiál “bezpečně”, tj. není toxický, nabitý těžkými kovy apod.? (Na snímku vnitřní stěny by mělo být vidět, že hlína obsahuje větší množství lesklých kousíčků – na fotce vypadají bílé.)
b) pokud někdo zde podobný set používá, má zkušenosti, tipy a triky…
Díky a všem hezký den
Honza
14. 4. 2011 ve 22:13
Neni za co se omlouvat, kousek je to zajimavy.
K otazkam:
1) Tradicni Shui Hu (konve na vodu) se delaji z bile Guangdongske hliny, tedy jiz zminene Chao Zhou, s vetsim obsahem kaolinu. To jsou takove ty vetsi, zpravidla s bambusovym uchem nahore. Tato konkretni konev mi prijde spis jako konev na vareni Tibetskeho caje, podobne kusy maji v Teanetu. Rovnez to tam neni Zi Sha, ale nejaky jiny (kvalitni) material, nevim presne zda z Guangdongu… Ted’ bych se chtel zeptat na objem teto konvicky, tim by bylo jasne zda je na vodu nebo na caj.
Jinak krome Guangdongu hlinu ted’ na trh dodava i Fujian a mozna i dalsi province. Kvalita je ruzna, od zajimave az po nemoznou. Muze to byt klidne smes, nebo dokonce i velmi levna Zi Sha. Muze to byt lita konev, podobnou jsem uvadel v clanku o vyrobe konvicek. Zde je fotka:
http://zisha.cz/wp-content/uploads/2008/12/5-3.jpg
Material vypada, podle me, dost podobne. Takove konvicky se v Cine prodavaji obcas na vahu.
Zjistit, zda je material toxicky je obtizne. Chce to laborator, nebo alespon’ nejaky ten domaci test na olovo (coz take neco stoji). Osobne proto radej kupuju jen konve, jejichz kvalitou jsem si jisty. Cinske vyrobky maji casto pochybnou kvalitu a nema cenu hazardovat se zdravim.
15. 4. 2011 ve 16:23
Dobrý den, děkuji za informace. Objem konvičky je jen málo přes 200 ml, takže jestli tomu dobře rozumím, podporuje to spíše možnost, že je určena na vaření čaje. Materiál skutenčně vypadá podobně jako u konvičky na fotce ve Vašem příspěvku. Máte tip, kde by bylo možné zde v ČR sehnat kvalitní (se zárukou) keramickou konvici na vodu?
Díky
Honza
16. 4. 2011 ve 0:15
S tim objemem to opravdu vypada jako konev na vareni tibetskeho caje (cinskym zpusobem). Kdyz se do konvicky hodi 10-20g caje a vari se to celkem dlouho, postupne se pije.
Originalni konev na vodu hledam jiz pomerne dlouho. V CR jsem podobnou (a moc krasnou od pohledu) videl jen u Cajomira (na fotkach), ten je pouziva pri obradech. Posoudit kvalitu tedy nemuzu na 100%, ale vypadala pekne. Ostatni pouzivaji elektricke nebo indukcni konve. V prodeji jsem zatim prave Shui Hu nevidel, ale pravda je, ze v posledni dobe vubec nemam prehled o situaci na trhu, takze je mozne, ze je sem zacal nekdo dovazet.
16. 4. 2011 ve 17:28
Jojo, podobnou mají v Cha Dao na tibetský čaj, jenom materiál je trochu jiný a tuším že tam je lihový kahan. Trochu off topic ale přiznám se, že ten mi zrovna moc nesedí, chuťově mi přijde asi jako vylouhované větvičky
21. 4. 2011 ve 15:47
som si viacmenej isty ze je to konvicka na caj konkretne by so povedal ze sa jedna o piecku na pu erhy
13. 6. 2011 ve 9:39
Pu Erh se vari jenom tady. V Cine caje naposledy varili za Lu Yue (a to v podstate tak, ze neprevarovali). Tibet v tom ale porad pokracuje. Tibetsky caj je take jediny caj, ktery lze varit pul hodiny (nebo i vice) bez obav o sve zdravi.
Jo, a chutove je tibet lepsi kdyz ho clovek necha na nekolik dnu v termosce. Lze ho nechat az na 5 dnu.
22. 6. 2011 ve 21:14
:-/ Tak to je na diskusi.
Pil jsem čaj tibetský, jakož i čaj v Tibetu……….obojí mnohorát
K půodní otázce: Vař vtom vodu! A uvidí se!
23. 6. 2011 ve 10:13
Ten “tibetsky” vlastne pochazi ze Sichuanu (aspon’ ten co znam), pry ale se zpracovava castecne nekdy v Tibetu (o tom bych ale tak trochu pochyboval).
A co se pije v Tibetu tak ani netusim. Tedy postup samozrejme znam, ale co vlastne pouzivaji jako zaklad? Ten “tibetsky” caj, o kterym mluvim vys, nebo neco jineho? Docela by me to zajimalo…